Alexander Hess

Československý vojenský letec a důstojník československé armády a letectva se narodil v Králově Dvoře v roce 1898 inženýrovi králodvorských železáren.

V roce 1916 po složení maturitní zkoušky byl odveden do rakousko-uherské armády, čímž započalo jeho dlouholeté působení v oblasti vojenství. Během první světové války byl velitelem čety na ruské a italské frontě, kde utrpěl několik zranění, v září 1918 byl povýšen na hodnost poručíka. Po skončení války a návratu do vlasti se přihlásil k další činné službě v československé armádě.  Na konci roku 1918 byl demobilizován a začal studovat strojnictví na Českém vysokém učení technickém v Praze, nicméně v červnu 1919 byl povolán k další službě v armádě.

V květnu 1920 se dobrovolně přihlásil k letectvu, prošel kurzem leteckých pozorovatelů ve Vzduchoplaveckém učilišti v Chebu. Po povýšení na nadporučíka v roce 1924 absolvoval pilotní výcvik následovaný kurzem pro piloty stíhacích letounů, později byl jmenován velitelem 32. stíhací letky. Mezi lety 1934 a 1937 působil jako výcvikový referent v hodnosti štábního kapitána na III. odboru Ministerstva národní obrany, během svého působení absolvoval studijní stáž u letectva Francie. Zároveň byl posléze povýšen na majora a po absolvování kurzu pro velitele oddílů a vojskových těles přeložen k leteckému pluku č. 4 jako velitel peruti.

Proslavil se v oblasti sportovního letectví, účastnil se IV. ročníku Rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky v roce 1926. Téhož roku ztvárnil také hlavního hrdinu v československém leteckém filmu Slavia L-BROX aneb Románek letců. Ve 30. letech se pod jeho vedením národní reprezentační družstvo zúčastnilo letecké soutěže uspořádané u příležitosti XI. olympijských her roku 1936 v Berlíně a Mezinárodního leteckého meetingu v Curychu roku 1937.

Po německé okupaci českých zemí byl nucen rozpustit svoji jednotku, jejíž mužstvo vyzval k zapojení do odboje. V lednu 1940 unikl z protektorátu do exilu do Francie, kde působil na základně letectva v Chartres. Po zahájení německého útoku na západní frontě se podílel na vzdušné obraně této základny. Po kolapsu francouzského odporu se spolu se skupinou dalších československých letců, v červnu 1940 přesunul do anglického Cornwallu na palubě lodi Arry Scheffer.

Ve Spojeném království se tato skupina stala základem pro vznik 310. Československé peruti Royal Air Force, jejímž prvním velitelem se stal právě Alexander Hess. V čele této jednotky se od 26. srpna 1940 účastnil bitvy o Británii. V září byl sestřelen během velkého střetnutí mezi stíhači RAF a Luftwaffe nad Londýnem, neutrpěl žádné zranění a podařilo se mu zachránit se padákem. Za své zásluhy a iniciativu v boji byl dekorován Československým válečným křížem a 27. října 1940 britským Záslužným leteckým křížem.

Na konci února 1941 funkci velitele jednotky předal Františku Weberovi a po povýšení na podplukovníka letectva začal od 1. března vykonávat funkci československého styčného důstojníka u velitelství Fighter Command. V lednu 1942 opustil Anglii a stal se československým leteckým atašé, nejprve na ambasádě ve Washingtonu, posléze v Ottawě. V roce 1945 byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva.

Po návratu do Československa od května 1946 krátce působil na Ministerstvu národní obrany jako přednosta Studijní skupiny při velitelství letectva a poté byl k 30. listopadu 1946 jmenován velitelem letectva Vojenské oblasti 2 v Českých Budějovicích.

Po únorovém převratu 1948 byl odeslán na dovolenou a k 1. červnu přeložen do výslužby. Následně odešel podruhé ilegálně do exilu a v roce 1949 se stal členem Rady svobodného Československa. Poté pracoval jako technický poradce společnosti Pan American World Airways do roku 1965, kdy odešel do důchodu.

V roce 2021 bylo Alexanderovi Hessovi uděleno vyznamenání Řádu Bílého lva vojenské skupiny I. třídy. Vyznamenání je vystaveno v králodvorské knihovně, která sídlí na zámku.

Narození:
4. května 1898
Úmrtí:
10. srpna 1981